PSYCHE

Otokar Fischer

PSYCHE
Erote, miláčku, na křídlech motýlích se vznesem pod slunce, pít radost etheru, pojď, krokem bělostným vtančíme do světa, pod zlatým jasanem zlíbám ti skráň. Erote, miláčku, za dne mě provázíš, já v nocích modravých se skláním nad tebou, v kraj snů a k rozkoší tě proudu povedu i v sluj, kde podzemských kladiv zní hrom: kamkoli toužíš – – Jen do země bolesti, kde smrt a šílenství jak sester vládne dvé, do země bolesti, kde pláče beze slz Niobe shroucená nad tělem bez duše, do země bolesti tě s sebou nevezmu. 16