LABYRINT SVĚTA

Otokar Fischer

LABYRINT SVĚTA
Já cizí, nepoznán, jsem v města vkročil ruch, tak jako ze světa se vrací dobrodruh, jenž sestár’ před časem a na nějž zapomněli. Já v masku domů zřel, já hleděl na kostely, kde dětskou řečí mou byl cizí slaven bůh. A na mne bratří mí jak na vetřelce zřeli. Ryk světel do zraku a hukot bolel v sluch, a od čpících jak těl byl noční zvířen vzduch. Tu z města vyšel jsem. Do srdce svého cely jsem vkročit, pokorný, a zbožně jsem se celý sám v sebe pohroužil a v žaltář snů i tuch. A dvéře do světa se za mnou uzavřely. 18
Básně v knize Ozářená okna:
  1. VEČER A DUŠE
  2. STROMY
  3. SEN
  4. ŽÁRLIVOST
  5. PSYCHE
  6. SOUCIT
  7. LABYRINT SVĚTA
  8. PROTEUS
  9. NA BŘEHU JEZERA
  10. VE CHVÍLI ZÁVISTI
  11. PÍSEŇ V PŘÍSTAVU
  12. PŮLNOČNÍ PŘÍLIV
  13. S PALUBY
  14. V CIZINĚ
  15. NA POMEZÍ
  16. V AMFITHEATRU
  17. NÁVRAT
  18. HEREC
  19. VĚČNÉ MLÁDÍ
  20. SRDCE SVĚTA
  21. KLETBA SLOV
  22. VÍM...
  23. ZLÉ SRDCE
  24. S BOHEM
  25. DOBROU NOC
  26. POZDRAV
  27. NAD ŘEKOU
  28. MASKA MRTVÉ
  29. VDĚČNOST
  30. NOC
  31. NA VÝŠINÁCH
  32. OTÁZKY
  33. Z HLUBIN
  34. OKAMŽIK VĚČNOSTI