PODZIM.

Arnošt Ráž

PODZIM. FR. HALABURTOVI.
To podzim kráčel pomalu z hor, svou berlou listí pobledlé střásal, v pastevců písních tajil se stesk – on stády mlh svých pažity spásal. – Vzpomínek těžké balvany klad do stezek mých, kde bloudil jsem němě, chechtal se v roklích bezlistých pakpak, až děsem celá vychladla země. Cítil jsem v srdci prázdnotu mrtvou, ach, tenkrát jsem se samoty bál, do roklí před ní v zmatku jsem prchal a v slzách jsem se s podzimem smál. – 11