Duch a hmota.

Vojtěch Pakosta

Duch a hmota.
Na trůnu caesar v hávu purpurovém, krvavé plány v hlavě se mu rojí, v mlčení vážném před ním senat stojí, zře k bohu svému v dýmu oblakovém. „Co známo, rcete, o tom bludu novém, jenž v licoměrný šat se lásky strojí?...“ „„Jsou zrádci, pane! proti trůnu brojí, an bůh jim králem, jehož zovou Slovem! – –““ „Ha bídná lůza, ve svém pychu smělém! Rozpalte výhně, dejte brousit meče, – ať proudy mrzká krev těch zrádců teče!...“ Krev teče proudy: „I v té krvi zráda!“ řve senat, nebo caesar s trůnu padá, a Slovo žije, co se stalo tělem. 39

Kniha Růže a ostny (1890)
Autor Vojtěch Pakosta