NOCTURNO.

Josef Merhaut

NOCTURNO.
V Babí lom, v rozhlednu měsíc plá, měsíční dole tek’ příval – to byla ta chvíle blouznivá – já v stranu Vaši se díval. A lesy dýchaly, šuměly – ó, touhy tajemné hlasy! – Ale mně z písně jich voněly jen vlasy, jen černé vlasy. Ten akord vůně plynul a vál, blýsklo se na lepší časy – Kdos v dálce na noc si rozplétal své vlasy, své černé vlasy. A nocí když lesem šel jsem spat – ó, temna rozkošné krásy! – já cítil, já hladil, já oči klad’ v ty vlasy, v ty černé vlasy...