HRADY VESNINY.

HRADY VESNINY. (K façadě čtvrté budovy ústavů Vesniných.) Proslov na zahajovací představení dne 30. září 1899, Národnímv Národním divadle v Brně.
Je v mlhách Špilberk – – Tmí se to tam, tmí – – Z dnů rytířských co nese v nový čas? Co ze zápasů šerých století, co z valů, věží, příkopů a zdí? Hrad rozkopán... a slunce rytířské, když ráno vstává i když chodí spat, své růže svůdné hází nadarmo v ty lhostejné a rovné, nudné zdi, jež v zeleň parku, nad puch kasemat, tam trčí v uniformě kasáren. – – – Pod mrtvým hradem svítí živý hrad! Z fasády bílé v barvách přírody tam kvete, zpívá, dumá Morava – a bílý anděl světlem plýtvá v svět a knihu zvedá v symbol vítězství nad hrubou silou hrubých zápasů, nad hřmění děl a klání barbarů – – ó, Vesno, v hradu svém buď zdráva, zdráva! 102 Tak v sousedství dvě doby osud snes’: tam v starých hradbách koule dělové, a zde dva erby: pestrá Orlice a Světlonoš, jenž stoupá výš a výš – – ó, nové doby hrady, buďte zdrávy! Ó, ruce žen, jež jste je budovaly, ó, srdce žen, jež láskou jste je hřály, ó, ústa žen, jež jste je vymodlily, ó, duše žen, jež jste je prolinuly – ó, ženy práce, ducha, odhodlání, ó, paní hradu, buďte zdrávy, zdrávy! Ať kolem hučí vlny cizoty: ten hrad je náš a vše je naše v něm, tak ryzí, celé čisté z kořene – a duše lidu bílá dýchá v něm, ta duše lidu hluboká a jasná a plna kouzla, pohádek a snů – ó, duše lidu, k níž se vracíme, ó, silná duše, znovu objevená, ó, buď nám zdráva, zdráva! – – – Je v mlhách osud. Ať se obzor tmí, neb nové světlo přízně kdesi vstává: chcem svoje jen na této půdě své – a chtí-li boj –: nuž půjdem v zápas duchů! Pak ženy všecky v hradu cimbuří! Ó, ženy, strážné ohně zapalte tam: neb mužům se to jde v boj sladčeji, když vaše barvy mají připiaty, a šátečkem jim v pozdrav máváte, a ohně vaše z dálky hoří tmou. – – 103 Ó, ženy, ženy naše, pomáhejte, ó, ženy všecky v hradu cimbuří! Ó, paní hradu, buďte zdrávy, zdrávy! Ó, Vesno, v hradu svém nám zdráva buď! 104 OBSAH. Strana
Úvodem1
Z prvních básní.
Popěvek7 Modlitba za vlast8 Při pohledu z Točníka10 Mezi čtením české kroniky11 Na oči souchotináře12 Mladé hříšnici13 Fijaly14 Na klinice14 U starého klavíru15 Matce, které jsem nepoznal16 Otci17 Cestou17 Paní, která na mě vzpomínala18 V bouři19
Básně od let devadesátých.
Z cyklu „Soucit“ I. Hody v komíně23 II. Podzim26 Dva protějšky: I. Naše kojná29 II. Sebevražda v kamenném mlýně29 Pole30 Ranní hvězdy31 Nocturno33 Ballada fatalistická33 Černá pole34 Z veršů o lilijích: I. Píseň asketů35 II. Adolescens moritur35
[105] Nocturno37 Růžové světlo38 In memoriam B. M.40 Jarní. B. M.41 U popele Hany Kvapilové42
Z písní o lásce.
Tmavou tak celou...47 Ticho je...48 Dál za Tebou jdu...48 Improvisace50 Píseň beze slov50 Zas hučí větry...51 Za nocí bílých...52 Jsou slunná jitra...53 Ranní nálada53 Romance o známém stromu na Kolišti54 Červený slunečník56 Novoroční56 Východní hvězdy planou58 Valčík59 Večerní nálada60 Cestou v červnové noci62 Východ na horách63 Rukopis65 Jdu sněžnou plání...66 Píseň67 Nocturno68 Aspoň ten květ...69 Píseň69 Přípitek70 Úryvky72 Nocturno73 Linie šatů bílých...73 Přípitek74 Ten tichý román!75 Stopy v jarním sněhu76 Když Jste se dívala na moře...77 Verše podzimní78 Jste silná duše...79 Mlhy80 Co psal jsem Vám –81
[106] Proslovy.
Poslání do Čech85 Ženám86 Proslov89 Proslov k představení ve prospěch Spolku českých žurnalistů91 Josef Kajetán Tyl92 Jaroslavu Vrchlickému94 Svatopluku Čechovi96 K cyklu Smetanovu98 K Úprkovým lunetám na škole Vesnině100 Hrady Vesniny102
E: tb; 2005 [107]