Hrstka země jen.

Jan Pelíšek

Hrstka země jen.
Hrstka země jen, až hrob nám budou stlát, a poutník unaven si sladce bude spát. Ať v bojů vichřici se třese vůkol zem, my pak v té ložnici se leda usmějem. Hrstka země jen ta jednou postačí a ztichne bolu sten a bude po pláči. A lidské zášti jed a falše mrzká líc a hřích a osten běd už nezabolí víc. 47 Hrstka země jen a přátel zalkání a ať kdo štván či ctěn, pak budem srovnáni. l cáry Lazarů, i skvostných hávů nach, smrt změní bez svárů vše v livraj stejnou, – v prach. Hrstka země jen, až srdce dobije, a krasších světů sen nám duši ovije. Pak v naše zátiší se ozve Pán Bůh náš a ty, můj Ježíši, nás k sobě zavoláš! 48