Poctivec.

Jan Pelíšek

Poctivec.
Ach, zvláštní to muž! Mnohým příslovím byl, jak málo mu nebe zde přálo; tak věrně, tak krušně tu lopotil a přece znal blaha tak málo! Než, ať ho kdo litoval, ať se kdo smál, vždy úsměvný klid jemu ve tváři hrál; vždyť měl při tom veliké bohatství přec: Byl poctivec. Na výsluní života mohl se hřát, moh’ květ trhat z rozkoší sadů; jen při pravdě neměl tak urputně stát, měl míti víc chytrosti hadů. Než, on radši trpěl; on nezalkal; on věren až do konce vytrval; vždyť jednu v tom slavnou měl útěchu přec: Byl poctivec. 51 Česť u světa nezískal žádnou, jen zášť; proč neuměl zapírat barvu? Proč nedoved’ po větru točiti plášť a tvář ukrýt v lichotnou larvu? Než, ať si byl od mnohých zpozdilcem zván, ač – trpitel – od hoře k hoři byl hnán, on jeden řád nad jiné čestný měl přec: Byl poctivec. A v náhlé když smrti pak zastenal, vyznávaje hřích svůj a mdloby a dětem když naposled požehnal a odpustil lidem jich zloby, tu kvílil sic nad otcem siroty bol; než, záhy se zjasnilo v zármutku kol; vždyť slavné jim zanechal dědictví přec: Byl poctivec. Už na hrobě věrného narostl drn, duch jeho však žije tu stále; ten sprovází potomstvo žehnání pln, ten těší a volá i dále: Byť k nohoum ti svět všecku slávu svou klad’, byť snášel jsi příkoří, hoře a hlad, aj, naposled upřímné zvítězí přec! Buď poctivec! 52
Básně v knize Stesky a tužby:
  1. Kde burácel orkán těch běd a těch hrůz,
  2. Sion.
  3. Ó budeš zas jak druhdy mužem celým?
  4. Že prý Boha není!
  5. Co nás bolí.
  6. Kalich.
  7. Útěk na Sionu.
  8. Kristův pláč.
  9. Pohřeb.
  10. Váhavosť.
  11. Sevšedněl.
  12. U Kostnického balvanu.
  13. Našim utrhačům.
  14. Koruna z trní.
  15. A přece vždy jen mlčelivě!
  16. Trpělivosť.
  17. Hrstka země jen.
  18. Náš dědeček.
  19. Poctivec.
  20. Náš poklad.
  21. Věrní v mále.
  22. Jazyk.
  23. Konfirmační mládeži.
  24. Bděte!
  25. To tré.
  26. Poslové světla.
  27. Jsem evanjelík!
  28. Vyzdvihněte korouhev!