VEČER MILENCŮ.

Adolf Červinka

VEČER MILENCŮ.
A večer zase nad zahradou jak před lety, se rozšuměl, já slyšel, jak se tiše kradou čís kroky v sad, jenž oněměl... A vzpomínal jsem při tom maně na zlatohlávku kdysi svou, jež měla zcela malé dlaně, a v pasu růži zatknutou. Má láska přešla, dým jen pouhý v mé duši zůstal zesládlý, jak po tanci, když kalné šmouhy se v sále zamží zrcadly! Teď chodí sem náš pasák s Káčou, jsou láskou také bohatí, o muzikách až k stropu skáčou a facky hned si oplatí! 36