STUDENTŮV NÁVRAT.

Adolf Červinka

STUDENTŮV NÁVRAT.
Zas chodníky v záři a korso se plní, já na tramway skočím ve spěchu, proud lidstva se přede mnou široký vlní, jenž vyšel si ze svých pelechů. Já šunku si vezu a mazance z domu a duši jak víno zmlazenou, v ní vonící touhu všech kvetoucích stromů, jež v dálce jsem nechal za sebou. A mineme kavárny, výklady, krámy, ó divně to dojme člověka, mně v letu teď kynuli tři, čtyři známí, jsem naladěn trochu do měkka. Však nohy mé plaší sese, jakoby rtutí vzduch plnil je pražský, opojný, ó idyllyidylly, s bohem, zas osud mě nutí hned s kvartýrskou dát se do vojny. 39