PO STĚHOVÁNÍ.

Adolf Červinka

PO STĚHOVÁNÍ.
Ó snivá krásko z Malé Strany, již vídal jsem na pavlači, v mém srdci zvoní smutně hrany, když po tobě se rozpláči. Pryč jitra jsou, kdy v jupce bílé ty’s míhala se před zraky, teď v delikátní ony chvíle mně přáno zřít jen baráky. A místo stříbra tvého hlásku, jež mělo obsah zákonný, zde slyším jenom drsnou zkázku, již nosí orgán výkonný. Ó věř, já neznám v citu šalby: snad necky, v kterých právala’s své krajkykrajky, ret můj zulíbal by, jen tebe kdybych uzřel zas. 43