PODZIMNÍ JITRO.

Adolf Červinka

PODZIMNÍ JITRO.
Mlhy se valí s Petřína, obzor je utopen v mléce, intimně hřeje peřina, nelze už koupat se v řece. Manželka se mnou hovoří o tom, co k obědu strojí, v posteli kluk náš táboří, k tuhému chystá se boji. Najednou vzlétnou polštáře, ložnice rykem se plní, táta se chytá za tváře, podlaha mírně se vlní... Divoce kluk náš burácí, trhliny na stropě rostou, šlapeme řády domácí po ránu idyllou prostou... 57