Bludný hospodář.

František Taufer

Bludný hospodář.
I odešel jsem zvolna ze zahrady. Nač květy čekati, když zvadla ratolest. Kdo sebe oklamal, ten cizí nebojí se zrady. Však tíhu klamu vlastního jak snést? Jsou ruce moje slabé, mdlé či líné, však jisto je, že ničeho mi nevytvořily. Na jakékoli dílo sáhnou, rozpadá se, hyne. Snad jsou jen k tomu, aby bořily. Na poli milovaném pro mne úrody už není. Jak dlouho musí zůstati zas’ pustým úhorem? Namísto vzrůstu pyšného jen hořkých trav zde tlení, pro setbu náhody to nános bičovaný vichorem. A cesty známé v šeru se mi tratí, kraj přátelský se tmí jak cizí záhada. Kdo odešel, se ke mně věrně nenavrátí. Sám v noci půjdu položit svou hlavu na lada. Kde bludný hospodář, tam všechno bloudí, i vůně svadlých růží v síni setmělé. Noc vzdechy tajemné a zvuky lstivé loudí. Do ní se nezamiluji, do krásy prchavé a domnělé. 11 Kde jindy věděl, teď můj duch jen hádá. Zapomněl jsem i píseň včera zpívanou. Kus po kuse mi dům můj starý padá nad hlavou, lety poznamenanou. 12
Básně v knize U lesní studánky:
  1. List živému.
  2. S květy.
  3. Bludný hospodář.
  4. Duhami zahrá svit.
  5. Pustý mys.
  6. U lesní studánky.
  7. Rusalka.
  8. Nemoci, paní zlá.
  9. Den padá, večer jde a noc.
  10. Podzimní večer.
  11. Ironické sloky.
  12. Nocturno.
  13. Sníh.
  14. Za noci.
  15. Kdos kráčel po řekách.
  16. Píseň o smrti.
  17. Na břehu černé strouhy.
  18. Utopenec.
  19. Půlnoční.
  20. Na mýti časně z jara.
  21. Můj život.
  22. Je ticho před bouří.
  23. Květná neděle.
  24. Angelus descendit.
  25. Odříkání.
  26. Dar země.
  27. Ve skalní sluji.
  28. Poustevník si zpívá.
  29. Slib slibů, darů dar.
  30. Zaslíbený kraj.
  31. Na zemi tvořit...
  32. A přece sladký optimist.
  33. List mrtvému.