Sníh.

František Taufer

Sníh.
Klid spánku na všech věcech leží. Spí pole, les, spí záhon květinový. Je tiché jitro listopadové. A mírně sněží. Hra jisker stříbrných dá půvab nový, až jenom slunce vyjde. Bělostný příkrov nahotu cest a hrud a skály stají, v kraj vyleje se sněhového moře širá vlna. Hle, stromy sladkou tíži sněhu přijímajípřijímají, jak jenom přijímat zná náruč láskyplná za noci srdce dary. Miláček jara, nebojím se zimy. Klid spících rozloh ona do mé duše vmámí. Chci státi mezi stromy s rameny rozpjatými, ať na ně vloček na tisíce napadá mi, jak mraků políbení. A neroztají ledy v mojí hrudi, jen až zas’ přijde rozkoš jara a vášeň mládí. A nikdo dřív mne ze sna neprobudí, dokud své hrdlo k písni slavík nenaladí zas’ v hájích čistých lásek... 24
Básně v knize U lesní studánky:
  1. List živému.
  2. S květy.
  3. Bludný hospodář.
  4. Duhami zahrá svit.
  5. Pustý mys.
  6. U lesní studánky.
  7. Rusalka.
  8. Nemoci, paní zlá.
  9. Den padá, večer jde a noc.
  10. Podzimní večer.
  11. Ironické sloky.
  12. Nocturno.
  13. Sníh.
  14. Za noci.
  15. Kdos kráčel po řekách.
  16. Píseň o smrti.
  17. Na břehu černé strouhy.
  18. Utopenec.
  19. Půlnoční.
  20. Na mýti časně z jara.
  21. Můj život.
  22. Je ticho před bouří.
  23. Květná neděle.
  24. Angelus descendit.
  25. Odříkání.
  26. Dar země.
  27. Ve skalní sluji.
  28. Poustevník si zpívá.
  29. Slib slibů, darů dar.
  30. Zaslíbený kraj.
  31. Na zemi tvořit...
  32. A přece sladký optimist.
  33. List mrtvému.