PÍSEŇ ŽENINA.

František Taufer

PÍSEŇ ŽENINA.
To všechno bylo jako v těžkých snech. Sny odešly a zbyl jen vzdech. Dálka, jež lákala, na konec zradila, a z černých lesů vane smrti dech. Tam jsem já lásku svou z večera zabila. Přestaň už bolet, srdce, nech mne, nech! Mrákoty husté zemi přikryly. Dny byly a dny nebyly. Chtěla jsem zabíti, či nechtěla? Láska je mrtva. Nemožné jsou omyly. Tíha mi padá do duše a do těla. Kde bylo štěstí, jsou teď mohyly. Ruce mi k zemi klesají jak svadlý list. Včera šla láska, dnes jde nenávist. Tak trochu síly k nenávisti míti jen a opustit ten smutek pohřebišť a pustých míst, žal ze srdce a z duše vypuditi sten. To může pouze ten, kdo od vraždy je čist. Jen ten, kdo velmi silný jeje, odvážnou rukou lásku zabije. Však k nenávisti málo síly má, z poháru lásky kdo až do dna nepije,nepije. Já do dna nepila... Nikdo mi dobrýma rukama s duše viny nesmyje. Má vina těžká je, však chci ji nést životem celým, délkou pustých cest. 65 Snad kdysi dovedu též najíti sílu, jež k nenávisti potřebna mi jest. Temnoto, nemusíš mne přikrýti! Květiny, u cesty mi nemusíte kvést!
Básně v knize Květy:
  1. PROLOG.
  2. MARII!
  3. BOLESTI, NEZVANÍ HOSTÉ.
  4. SLYŠÍŠ!
  5. VÝČITKY.
  6. VYZVÁNÍ.
  7. PÍSEŇ,
  8. MLADÝ HROBNÍK ZPÍVÁ.
  9. ZIMNÍ ODPOLEDNE.
  10. DUALISMUS.
  11. NI JEDNÉ SLZY.
  12. SUCHÝ ROK.
  13. V TEMNÝCH MRAČNECH HVĚZDA.
  14. NEBOJÍM SE TĚ, SMUTKU – –
  15. NÁDRAŽNÍ SVĚTLA.
  16. PÍSEŇ K NĚKTERÝM MOCNOSTEM ŽIVOTA.
  17. U NEMOCNÉ MILENKY.
  18. PŘES NENÁVISTI.
  19. Ó, PŘIJDI.
  20. ŠÍLENÍ.
  21. NOČNÍ CESTA.
  22. PTAČÍ SNY.
  23. TAJEMSTVÍ NOCI.
  24. ÚNAVA ÚNOROVÝCH DNŮ.
  25. NESMĚLÉ JARO.
  26. DNES ANI MĚSÍC NEVYŠEL.
  27. ZAJATCI SNŮ.
  28. VELIKÝ PÁTEK.
  29. Z DALEKÝCH KRAJIN.
  30. KVĚTEN.
  31. BOUŘE.
  32. SYMBIOSA.
  33. VĚČNÁ TOUHA.
  34. JAK OBLAK.
  35. ODCHOD.
  36. ŠÍLENÁ HUDBA.
  37. NÁLADA.
  38. DEN LHOSTEJNÝ.
  39. MODLITBA V ČERVENCI.
  40. ČLOVĚK, MILENEC ZEMĚ.
  41. ZA TŘEMI ULICEMI.
  42. PÍSEŇ ŽENINA.
  43. TOŽ PŘECE.
  44. SVATVEČER.
  45. MILUJI PŘÍLIŠ.