ZBLOUDILÝ JEZDEC.

František Taufer

ZBLOUDILÝ JEZDEC.
Jel polem blátivým za noci nejisté a pátral neklidně po cestě k lidským chatám. Však keře zakrslé mlčely bezlisté, když ptal se: „Nevíte, kam bez oddechu chvátám?“ Dech prsti klamal jej vůněmi domova a ticho samoty se zdálo chvěti slovem, jímž matka šedivá radostně promlouvá, když syna po letech zas vítá pod svým krovem. Stín, jenž se v dáli chvěl, měl vnadnou podobu oddané milenky, jež slíbila a čeká, i když jí vichor let rve mládí ozdobu a tělo horoucí pučí, však nerozkvétá. Zřel opuštěný strom, zlomený vichřicí: čněl do tmy pochmurně jak symbol smutné vlasti, však jako ona snil o rose třpytící, poslední nadějinadějí se nepřestával třásti. A hvězdy ve mracích, oasy světla v tmách, se nad ním jiskřily jak oči silných bratří, jak šťastné úsměvy, jež zjevují se v snách a jež snad za chvíli na tvářích živých spatří. Tkal přízi myšlenek si v závoj malebný, potichu zpíval si jak pták na ratolesti a ještě tehdy zřel blesk štěstí šalebný, když hlídka nepřátel jej zdrtila svou pěstí. 59
Básně v knize Zhudebněný život:
  1. VSTUPNÍ SLOVA.
  2. PÍSEŇ HLEDAJÍCÍHO.
  3. SKLÁDÁNÍ PRO MÉ SYNKY.
  4. POTKAL JSEM TĚ.
  5. ÚZKOST POMSTY.
  6. MODLITBA K NOCI.
  7. PŘED ROZEDNĚNÍM.
  8. ZHUDEBNĚNÝ ŽIVOT.
  9. O POLEDNÁCH.
  10. ROZŘEZÁVÁM NOVOU KNIHU.
  11. HOŘÍCÍ ÚL.
  12. K VEČERU.
  13. KVĚTNOVÁ NOC
  14. SMUTEK PANENSTVÍ.
  15. ZPOVĚĎ.
  16. ŽÁRLIVÁ.
  17. A PŘECE PŮJDU.
  18. TESKNOTA V SAMOTĚ.
  19. PO TEPLÉ NOCI.
  20. PÍSEŇ NADĚJE.
  21. ČERVEN.
  22. PO LETECH.
  23. FORMANI Z HOR.
  24. CESTOU.
  25. NEOHROŽENÍ.
  26. PROKLETÍ.
  27. DOBRÝ HOSPODÁŘ.
  28. DŮVĚRNÉ JITRO.
  29. SLAVNOST KLASŮ, MEDU A RŮŽÍ.
  30. NÁVRAT.
  31. VLÍDNÝ POHLED.
  32. TANEC NA HORÁCH.
  33. VEČERNÍ ROZKAZY.
  34. POLNICE.
  35. PODZIM HRŮZY.
  36. ZBLOUDILÝ JEZDEC.
  37. VÁLEČNÁ MODLITBA OTCŮ.
  38. VZPOMÍNKA NA DOBROVSKÉHO.
  39. PIRÁTI.
  40. DRTIČI SKAL.
  41. UCHVATITEL.
  42. PROSBA.
  43. ZPĚV VE VÝŠINÁCH.
  44. PÍSEŇ MOCNÝCH.
  45. ROZHLED S VÝŠIN.
  46. ZPĚV TVŮRČÍ RADOSTI.