SADAŘI.

František Taufer

SADAŘI.
Pouť naše, o níž nevíme, kdy dojde svého cíle, si našla chvíli oddechu pod loubím stinných zahrad, kde plody nalévající se září přespanile, kde ruce k písni vodotrysků chtějí zahrát’ na harfu slavnostní. K útěše srdcí pod stromy jsou stíny rozloženy a šepot tajuplný padá s větví spleti živé. Tu každý blouzní v touze své jak vínem přemožený a slyší zvonit’ k přijímání zvony hlaholivé, volání lásky své. Než ruce naše po spadalém plodu nesahají, ni po jablku červivém, jež uzrá prudkým spěchem jak růžové rty, předčasně jež vášní krutou plají a otravují snění blankytné svým těžkým dechem, bludičky ztracené. My oddaně zde čekáme, až větve k nám se skloní pod tíhou uzrálého ovoce a úsměvného, v měsíci říjnu, po bouřích, kdy sladké mlhy voní. I vezmem’ tento dar, snad příslib sadu nadhvězdného, ovoce podzímní. 77
Básně v knize Země milostná:
  1. TULÁCKÁ ELEGIE.
  2. ŽEBRÁKOVA ZEMĚ.
  3. TOUHY GEUZOVY.
  4. CHÓR JARNÍCH VOD.
  5. BŘEZNOVÁ HYMNA ROZSÉVAČOVA.
  6. JARNÍ KOLOZPĚV DĚTÍ.
  7. NÁSTROJ HOŘÍCÍ.
  8. ZASLÍBENÍ.
  9. ROZKVÉTAJÍCÍ.
  10. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA.
  11. ÚTOČNÁ PÍSEŇ.
  12. VEČER PRVNÍ LÁSKY.
  13. KLEKÁNÍ.
  14. PANNINA PÍSEŇ NA BOŽÍ TĚLO.
  15. ČESALA SI VLASY.
  16. PŘIJÍMÁNÍ.
  17. V NOC TICHOU BEZE SLOV...
  18. V ROSE.
  19. ZÁVOJ.
  20. ADVENT.
  21. DÍTĚ.
  22. ZEMŘELI, KRÁSNI ZŮSTALI.
  23. MĚSTO.
  24. KRÁLOVSTVÍ TICHA.
  25. PUNKVA.
  26. ROZESLÁNÍ UČENNÍKŮV.
  27. DOUŠEK VĚČNOSTI.
  28. MELANCHOLIE.
  29. PONOCOVÁNÍ.
  30. MOTIV JITŘNÍHO VĚTRU.
  31. DALEKÝ KRAJ.
  32. POLNÍHO KVÍTÍ BRATR.
  33. SLAVNÝ KVĚTEN.
  34. JITŘNÍ PÍSEŇ V KRAJI PRACUJÍCÍCH.
  35. ŽENCOVA PÍSEŇ PŘI BROUŠENÍ KOSY.
  36. SIESTA V POLI.
  37. ZPĚV OVĚNČENÝCH ŽENCŮ.
  38. ŽALM ZÁSTUPŮV.
  39. SADAŘI.
  40. PODZIMNÍ MEDITACE.
  41. USÍNAJÍCÍ ZEMĚ.
  42. MŮJ RODNÝ KRAJ.
  43. POLE V ZÁVĚJÍCH.
  44. ZEMĚ MILOSTNÁ.