SKLOŇ HLAVU MALÁTNOU!

František Eisler

SKLOŇ HLAVU MALÁTNOU!
Skloň hlavu málátnoumalátnou a nech se kolébati pralesem, řekou, plání, oblohou; spust vlasů vodopád, mdlé ruce dej si hřáti rty andělů, již klamat nemohou! Vší vůní posvátnou nech tělo provanouti: mošusem, ambrou, nardem, kadidlem; již ani nejnyvější vlně nedej douti v bezedném moři, vášnivém a zlém! Je pozdě. Zapomeň, co slibovalo ráno s révovím, palmou, myrtou, růžemi; až staré hodiny zapláčou dokonáno, bez hořkosti se rozluč se zemí! Než jako hromnice se hvězdy rozestaví nad ložem tvým v předčasném stmívání, já u tvé antické a odevzdané hlavy hrát budu tiše tvému skonání. 16