IMPROVISACE.

František Eisler

IMPROVISACE.
Bezedné srdce mít a prázdnou pouští jít! vámVám z duše světelná se zdvihá záplava, ranami bez konce se nítí do žhava a osaměle plá nad nížin dusný klid. Bezedné srdce mít a prázdnou pouští jít! Stín smrti obzorů prochází obrazy; v jich břehy strnulé nicoty nárazy jak řeky podzemní je slyšet temně bít. Bezedné srdce mít a prázdnou pouští jít! Což všichni před námi tak nízce padli tu bez touhy probít se až k jitra úsvitu, o jehož purpuru dovedli sotva snít!? Bezedné srdce mít a prázdnou pouští jít! Přes sněžné hřbety hor my půjdem pochod svůj! Jen hřímejhřímej, vichřice, a oceáne, duj! My s racky spěcháme den nový pozdravit! 25