PRAELUDIUM.

PRAELUDIUM.
Tuba.
Do dneška jste, lide nevěrecký, slávy, rozkoší a zlata pilni; rod váš s bohy falešnými smilnísmilní, Leviathan omámil vás všecky. Pokořte se, nebeborci hrdí! Zbičujte své duše kajicností, ať se poskvrn šarlatových zhostí, dokud čeká Boží milosrdí! Nevzhlédejte více k Spasiteli – Soudce hněvem ohromí svět celý, plémě nekajicné zahyne! Flétna temná.
Miserere nostri, Domine! Vox coelestis.
Já Láska jsem. Mé Srdce v oltářním stánku jest v laskání lahodou vánku a v toužení sálavým plamenem. 32 Aj, brána volna v jeho chrám! Ó vejděte, já věky ždám! Nech bolestně zvenčí spleť trnová věnčí to Srdce mé na pohled chudé, v něm neznámý světu vděk purpurných květů vás nádherou opíjet bude; a skvrny-li na vás, ty zmaří a v obry vás nadlidské zjaří žár milosti v něm rozlité. Vox humana.
Jesum ardenter quaerite! Plné varhany.
Svatý, svatý, svatý Pán Bůh zástupů; nezůstane bez odplaty, kdo proň trním vlekl paty a nes’ potupu. On slzy nám osušil, zahojil vředy a rány, Jím za nářky smutku nám prozpěvy jásavé dány a za nocí života příšerné hrůzy a tmy zor v Jeho tvář bleskotnou věčně se hroužiti smí; On v útěšném ráji nás hostí, kde Beránek sladký dlí milostně v rozkošném náručí Královny Matky, kde skvostnými jízvami pěti jak slunci nám svítí a zázračným leskem jich nadšení svaté v nás nítí 33 a v hrudi své ránu, všech sladkostí bránu, své miláčky zve. Echo.
Přijď království Tvé! 34