SPLYNUTÍ DUŠÍ.

František Soldan

SPLYNUTÍ DUŠÍ.
To asi blaho nadpozemské jest: mít prsa, na něž možno hlavu složitsložit, a půl své tíže v cizí ruce snést a půl té cizí na svá bedra vložit. – A svoje touhy, smích svůj a svůj pláč vždy s cizím v slzách nebo v zpěvu smísit a proč? se neptat, neotázat – nač? a společně i zmírat i se křísit... Tak rád bych jednou zřel ten blahý svit a tak bych rád se hudbou duší opil, již, žel, jsem nemoh’ nikdy pocítit a – snad jsem ani nikdy nepochopil. 31
Básně v knize Faunovy melodie:
  1. JARO.
  2. STOPA.
  3. JARO.
  4. ŽILI JSME.
  5. ŽAL.
  6. VZPOMÍNKA.
  7. STUD.
  8. VZPOMÍNKA.
  9. ZHNUSENÍ.
  10. POSLEDNÍ RADOST.
  11. VZPOMÍNKY.
  12. PŘI OHNI.
  13. VZPOMÍNKY.
  14. ZTRACENÉ CHVÍLE.
  15. FAUNOVA ELEGIE.
  16. VEČER.
  17. VÍLY.
  18. VYBÍDNUTÍ.
  19. PÍSEŇ.
  20. PADAJÍCÍ KVĚTY.
  21. TOUHA.
  22. SPLYNUTÍ DUŠÍ.
  23. PŘÍZRAK.
  24. KVĚTY VIL.
  25. PŘEDTUCHA.
  26. NEZNÁMÁ.
  27. OMÁMENÍ.
  28. NOVÉ CESTY.
  29. VĚDOMÍ.
  30. PO ZÁPADU.
  31. POZDĚ.
  32. SLZY.
  33. MARNOST SETKÁNÍ.
  34. UTAJENÉ SLZY.
  35. CIZINKA.
  36. PÍSEŇ.