PŘÍZRAK.

František Soldan

PŘÍZRAK.
S rozpjatou náručí, se rtoma spráhlýma, v předtuše rozkoší, unaven touhou, vysílen čekáním, klesal jsem mdlobou unaven, umořen. A ty’s se zjevila tak jako myšlénka tiše a neslyšně, bez hluku, bez šumu, bez těla, bez vášní, výron jen duše mé plachý zjev trpkých chvil. Kde moje vášně? Ach, všecky již uprchly. Kde moje mdloba? Tvá ruka ji shladila. Panenská, nadzemská, vonná a zázračná ruka tvá bělostná. 32