PÍSEŇ.

František Soldan

[PÍSEŇ.]PÍSEŇ.
Do tvých očí pohleděl jsem z blízka, příliš tmavých, pro mé lásky třpyttřpyt, na Tvé ruce, v době která tříská, příliš bílé, než by mohly bít. Na Tvé ňádro příliš jemně vzpnuté, by mé srdce mohlo na něm bít, na Tvé vlasy příliš nadechnuté, než bych je směl rukou pohladit. Tvoje slova poslouchal jsem skrytěskrytě, příliš jemná, než bych moh v nich žít. Viděl jsem, že’s příliš cizí – dítědítě, než bych moh’ své touhy Tebou spít. 47 OBSAH Jaro Stopa Jaro Žili jsme Žal Vzpomínka Stud Vzpomínka Zhnusení Poslední radost Vzpomínky Vzpomínky Ztracené chvíle Faunova elegie Večer Víly Vybídnutí Padající květy Touha Splynutí duší Přízrak Květy vil Předtucha Neznámá Omámení Nové cesty Vědomí Po západu Pozdě Slzy Utajené slzy Marnost setkání Cizinka Píseň
E: tb; 2005 [48]