POZDRAV VRACEJÍCÍM SE FRANCOUZSKÝM LEGIONÁŘŮM

Viktor Dyk

POZDRAV VRACEJÍCÍM SE FRANCOUZSKÝM LEGIONÁŘŮM
Proud dravý vzteku plynul kamsi v moře, ponuře tek’! A život náš, ten nebyl nežli hoře a nežli vztek. Vášnivé kletby, příliš těžké vzdechyvzdechy, sten zoufalý... V bezmezné hanbě pokořené Čechy pěst svíraly. Tu v slavné chvíli ve vězení mřížích zasvitl den, tu zřeli jsme, přibiti na svých křížích: svět proměněn. 5 My zřeli spiti slávou náhlé zoře růst vše a kvést. A výkřik zazněl, Jericha zdi boře. „Přec máme čest!“ Vám za to dík, ať kterákoli země krev pila ctnou, vám za to dík, že může naše plémě jít s hlavou vztyčenou! Vám za to dík, kdo jméno svého rodu jste nesli v svět, vám za to dík, kdož padli za svobodu v květu svých let. A uplétáme věnec neuvadlý nesmělou pravicí. U hrobů oněch klekáme, kdo padli, a živým zdravici! Počátek prosince 1918.