PSÁNO CESTOU Z LIBŠTÁTU

Viktor Dyk

Chápala dobře že as nedoletí(J5f) A chápem li to těžko tu(J4m) Ty oči bylo smutno uviděti(J5f) bezmocné vůči životu(J4m) Ten pohled bezradný a odevzdaný(J5f) ta jemná marně roztoužená líc(J5m) Svůj celý život přijímala rány(J5f) rozjitřujíc se ale nebouříc(J5m) V den podzimní a mdlý sám po chorobě(J5f) jsem zablácenou cestou přišel k ní(J5m) Horečné tváře zřel a ruce obě(J5f) tak hubené a tolik nervosní(J5m) V den podzimní kdy příliš brzo tmí se(J5f) zas do těch očí zřel jsem nemocné(J5m) Bezradné oči ještě lekaly se(J5f) i vůči smrti bezmocné(J4m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

975. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEMOCNÝ. (Adolf Brabec)
  2. U lesní studánky. (František Taufer)
  3. MŮRA. (Antonín Sova)
  4. Moje matka. (Otokar Březina)
  5. TO JARO TESKLIVÉ... (Viktor Dyk)
  6. L’ENFANT PERDU. (Vladimír Houdek)
  7. PŘÁTELSKÁ SONATA. (Antonín Sova)
  8. Bylo to na podzim, k večeru... ( K. Egor)
  9. Prostomilé byly židle (Hermor Lilia)
  10. ŽÁDOUCÍ. (Antonín Sova)