Mezi starým, nezměněným domem,

Hermor Lilia

Mezi starým, nezměněným domem, kde zhmotněn vzbudil jsem se k zírání, a jiným naproti, kde oni oba, kdo zjevili mně světlo světa, svou podstoupili trudnou smrt, a oknem, několik jen kroků odtud, kde ve veselé jizbě ponejprv jsem poznal modrou hloub tvé duše, mezi tímto trojím bodem osudu jsme stáli my. Byl večer srpnový a v teplých hustotách jen řídko hvězd. A léta, léta všude za námi. Tu v sebe vložily se dlaně: „Zdali sejdeme se za rok zas?“ ,Doufejme, že ano.’ Slova zdánlivá, však srdce věděla, že nikdy víc. Tak zašla v chodbě. Navždy. Prostě. A do věčnosti jsme si odnesli jen něco klidných stisků rukou a nevýznamných slov, jež hovořila, leč pod jich všednem bylo mlčení. Byli jsme oba marni. Ach, i ty; dřív mladá, krásná, dívčí síla-zář a dosud jasné zdraví, svěží duše-hlas. Marný byl náš duch a tělo, drobný majetek a prostý šat, jejž jsme si koupili. I místo v zešeřelých pláních znám, kde dobré, žitím nikdy nenaplněné tvé srdce bude těžkým spánkem spát. 52
Básně v knize Stíny:
  1. NA PLÁNI
  2. KAPLE
  3. TMOU V LUHU...
  4. NOC SE BLÍŽÍ
  5. VANITAS
  6. VZPOMÍNKA
  7. VEČERY MLÁDÍ
  8. SORDINY
  9. MĚSÍC
  10. JEST HYMNUS...
  11. KRAJINA
  12. PŘÍCHOD SMRTI
  13. FANTOM
  14. POUTNÍK
  15. KOMNATA
  16. MĚSTO
  17. AVE
  18. ZÁHROBNÍ ZEMĚ
  19. SETKÁNÍ
  20. DEŠŤ A PÍSEŇ
  21. TEMNO, ŠERO
  22. VLAST
  23. TŘI
  24. MLHOVINA V ORIONU
  25. TEMNÁ TVÁŘ
  26. V pokojíku malá návštěva.
  27. Je staré místo v rodné krajině,
  28. Prostomilé byly židle
  29. Znával jsem tebe v městě starobylém,
  30. Zas do hloubky se táhnou lesní stezky
  31. Večery podmračné, tmou těžkou sladké,
  32. Dnes od večera blahé myrty
  33. V dlouhém třepotu hořících lesních plátků,
  34. Rychle šel jsem lesy neznámými.
  35. Okno rozkřídlené nestejně,
  36. Deštěm vítalo mne malé město.
  37. Paseky není, sluncem zalité,
  38. Byly otevřeny dveře v šeru,
  39. Mezi starým, nezměněným domem,
  40. Dva bývali, jimž osud, zastřen tmou,