BALLADA O JEDNÉ PRINCEZNĚ.

BALLADA O JEDNÉ PRINCEZNĚ. Tragická scéna se sborem ad libitum.
V paláci pohádek bydlila princezna spanilá, a celá jara a celá léta v altánu tiše prosnila. V paláci otce starého, v komnatě gothicky šeré, žijíc princezna spanilá, u loutek mládí trávila. Sbor: Dzin, zin, zin, princezna rozmilá, dzin, zin, zin, snem mládí strávila, dzin, zin! 10 V paláci pohádek bydlila princezna spanilá, rozkvetlo jaro, jasmíny kvetly, v květy se alej rozvila. V paláci otce starého, v komnatě gothicky šeré, v postýlce bílé spanilá princezna mládí strávila... Sbor: Dzin, zin, zin, princezna spanilá, dzin, zin, zin, snem mládí strávila. Dzin, zin! Prchala jara, och, zvádala hyacinth záplava, povadly bílé jasmíny i růže krvavá... Dávno již jitra byla pryč... V komnatě gothicky šeré princezna sladce spanilá náhle se ze sna vzbudila. 11 Sbor: Dzin, zin, zin, princezna spanilá, dzin, zin, zin, se ze sna vzbudila. Zin, zin! Hledala jasmíny, hledala princezna spanilá... Našla však květy svadlé jen. Z nich věnec uvila... Čekala prince toužebně, k východu vztahujíc ruce... Ale princezna spanilá marně alejí chodila. Sbor: Dzin, zin, zin, princezna spanilá, dzin, zin, zin, alejí chodila. Zin, zin. 12 Uběhly týdny, měsíce, zahradou padaly mraky.. Ubledlá, chorá čekala, skalené měla už zraky, marně rty její čekaly a ňadra nedotknutá... A tak princezna spanilá slzami podzim skropila... Sbor: Dzin, zin! 13