ČÍSLO 4. Já lásce jsem se vždycky smál,

Karel Hugo Hilar

ČÍSLO 4.
Já lásce jsem se vždycky smál,
Já lásce jsem se vždycky smál,
mé neznalo ji mládí.. jen pohádky vyprávěli mi o ní kamarádi.
Má láska přišla večer až... a byla tichá, snivá, u mojí hlavy usedla, šeptajíc slova tklivá. Má láska přišla za šera, když jsem už ztratil světy – – Chtěla se líbat dětinská.. a já měl svadlé rety! Má láska přišla na podzim v života svadlé líchy... a mně z života nezbylo pro ni, než staré smíchy – –!! 14