Reflexe.
V neklidných dobách, krisi dne
rodí se duše neklidné,
s neklidnou touhou, nejasným cílem,
s neklidným srdcem, neklidným dílem.
Netuší obsah katastrof,
jez volá pathos jejich slov,
půjdou a zajdou tak jako v snách,
lehký jak k tanci krok, lehký jich vzmach.
Aniž by věděli, nový svět odkryjí,
aniž by chápali, starý svět zabijí.
V neklidných časech, v době bídné
rodí se duše klidné.
Těžké jich sny a těžký jich krok,
těžké jich jaro, těžký rok,
těžký je cíl, jejž v dálce vidí.
Těžká žeň, kterou klidí.
Pochody spletité myšlenky lidské
v jistotě vidí matematické.
Tušíce osudnost svých, cizích běd,
jdou přece v před.
10