VEČER.

Roman Hašek

VEČER. ZA KARLEM HLAVÁČKEM.
Mdlé slunce kleslo za hory, v tmách hasnou moje obzory, a Večer padá na nivy, můj Večer chorý, tesklivý. A ve kraj spjatý těžkou mhou, zní píseň těch, kdož domů jdou, ta píseň s notou veselou o mnohých, kteří nedojdou... Je po všem. Večer. Půjdu spat. Oh, nedojít a jedno znát: že lán můj nikdo neskosí, má smutná pole bez rosy..! 20