KDYBYS BYLA SLEPÁ,

Jaroslav Durych

KDYBYS BYLA SLEPÁ, KDYBYS BYLA SLEPÁ,
jak by naše oči na sobě lpěly!
Kdybys byla němá, jak krásně bychom si vyprávěli! Kdybys byla bezruká, jak sladce bychom se objímali! Kdybys byla beznohá, jak šťastně bychom do ráje putovali! Ach, na hrobě květ rozkvétá, když hrob jest lásce malý, proto jsi v kráse zakleta, abychom se nepoznali! Ať hvězdu či mrtvolu srdce tvé skrývá, jen kdybys byla živa, i za hrobem živa! 38