VYLEZLA zmije z úkrytu,
VYLEZLA zmije z úkrytu,
v očích jí úsměv blankytu
rozžehl rubín.
A květ se nad ní nezachvěl,
nedotknutou se krásou skvěl
jak duha z hlubin.
Střez, hrdý běse, divný květ!
Až Paní ráje přijde zpět,
tvou hlavu zdrtí.
Zahyneš smrtí přeslavnou,
to Ona potře hlavu tvou –
Oh, smrti!
31