VSTANEM, BRATŘI, VSTANEM

Jaroslav Durych

VSTANEM, BRATŘI, VSTANEM
Vstanem, bratři, vstanem, ať kdo stár či mlád, v loži rozestlaném hanba umírat! Kdo si zmořen sedl, tím rychleji vstaň, kdo ses nenajedl, k břichu tiskni dlaň! Bída byla dlouhá, blátivý byl čas, před smrtí jen touha zachránila nás. Umírala síla, neměla proč žít, s tou, která nám zbyla, třeba zvítězit. Ať zvetšely šaty, ať ustydl zpěv, máme ještě hnáty, máme ještě krev! 81