VÁNOČNÍ

Jaroslav Durych

VÁNOČNÍ
Ó kráso, hledaná po světě celém, v úzkosti poznaná z hvězd nad tvým čelem, marně jsme volali, hledíce do dáli, a ty jsi zde! Smíme tě spatřiti v nejvyšší kráse, jež z očí září ti, z rtů usmívá se, když tobě ke skráni hlavu svou přiklání Děťátko tvé? Můžem jen slzami vidět je kvésti – Nemáš strach před námi o svoje štěstí, až se ti rozvije, že ti je zabije vlastní náš hněv? 122 Nedívej se nám teď do srdce zlého! S láskou svou na rty hleď Poupátka svého – Nám pak až z milosti v poslední úzkosti štěstí své zjev! 123