SEBRAL JSEM SVÝCH PĚT ŠVESTEK

Jaroslav Durych

SEBRAL JSEM SVÝCH PĚT ŠVESTEK
Sebral jsem svých pět švestek a šel; pes ani za mnou neštěk’, měsíc bděl, abych se oknem nevrátil; myslil snad, že jsem neplatil, co chtěl? Noční chlad zahnal spaní, tož kam? Půjdu až do svítání zády k tmám, do deště, na mráz, do bláta, vždyť za mnou nikdo nechvátá, jsem sám. Vyskočil potkan z díry a z hvězd jako snů záblesk čirý 69 v propast měst jedna teď padá s výsosti, komu to nese v tajnosti svou zvěst? Z jámy se tulák zdvihl, hle, druh! Myslíš, že’s kořist stihl? Mám jen dluh. Bídný se schází s bídnými – Proč jsi však smuten, řekni mi – Jsi Bůh? 70

Kniha Básně (in Spisy Jaroslava Durycha, svazek 16) (1940)
Autor Jaroslav Durych