Neděle
Je bílá, slunná neděle.
Jak ze sluneční koupele
tak celá bílá náhle vstala
a v celý svět se rozesmála
tak vesele, tak vesele...
Jde šohaj s dívkou do polí
alejí tichou s topoly;
jdou ruku v ruce, v očích světlo,
jak sluncem, štěstím všechno zkvetlo,
ach, všechno v celém okolí.
Kdes v dáli kdosi zavýskal.
Na větvi pták se rozzpíval –
a píseň jeho zvoní, zvoní
ve květech hrušní, po jabloni
a jásá, jásá v šíř a v dál.
A jásá, jásá v šíř a v dál,
že novou písní rozzpíval
i tesknou duši básníkovu,
že novým jarem zkvetla znovu –
kéž nezežhne ji nový žal?
21
To věru chvíle sváteční:
co bylo snem, se skuteční
a kolem všechno jásá, jásá,
jak v duši radost teplou střásá
neděle bílá, sluneční...
22