JINOCH, JENŽ SE USMÍVÁ

Viktor Dyk

JINOCH, JENŽ SE USMÍVÁ
Má červeň osudnou, jež usmívá se přeci; hluboko v oči zříš a nedostoupíš dna. Má lásku neklidnou, opojen krásou věcí, Za světlem očí těch záhadná číhá tma. Tak stojí zamyšlen uprostřed různých světů, hry plaché milovník, křehkého přítel snu. A vždycky bojíš se, že nedokončí větuvětu, a vždycky bojíš se, že přejde v onu tmu. By došel, pospíchá; by došel, život dává. By vyhrál, sází vše: čas vše je u hráče. Má jakous bezbrannost, jež muže překonávápřekonává, a úsměv podivný, jenž ženy rozpláče... 33
Básně v knize Poslední rok:
  1. TISÍC A JEDNA NOC V KRIMINÁLE
  2. APOSTROFA
  3. PROSLOV k představení českého dělnictva v Národním divadle 29. září 1917
  4. DÍTĚ
  5. ÚRYVEK
  6. SKLAD RAKVÍ
  7. PORTRÉT STARÉ GALERIE
  8. PORTRÉT SVĚTICE
  9. PAMÁTCE...
  10. DÁRCE S PRÁZDNOU RUKOU
  11. JINOCH, JENŽ SE USMÍVÁ
  12. TOUHA
  13. PÍSNIČKA O OSMAČTYŘICÁTÉM
  14. ZPĚV NOCI 1. KVĚTNA 1918
  15. NEŠLO TO LEHKO...
  16. PÍSNIČKA
  17. JAK JEDNOU VZPOMENEŠ –?
  18. NÁVRAT ZTRACENÝCH SYNŮ
  19. VARIANT
  20. CO JEDNOU DÁNO...
  21. UMDLENÝ, POLOVYSPALÝ...
  22. FRANCIE!
  23. ANONYMU
  24. FRAGMENT
  25. DRUHOVI
  26. INTERIEUR
  27. NÁRODNÍ
  28. ČTYŘI DOBY
  29. FRAGMENT
  30. PÍSEŇ NOCI 20. ŘÍJNA
  31. PÍSEŇ NOCI 29. ŘÍJNA
  32. VE DNECH PRAPORŮ...
  33. PÍSNIČKA 8. LISTOPADU
  34. OSMÝ LISTOPAD 1918
  35. EPITAF