ČTYŘI DOBY

Viktor Dyk

ČTYŘI DOBY
Byl jednou čas, kdy v díru tiše zalez’, kdo nechtěl zpívat „Deutschland über alles“,alles,“ a nezalez’-li, strčili ho do ní. Triumfy byly málem monotonní. Kdo básník byl, svou spěchal ladit lyru a německém to znělo po všem míru: Německý, vítězný, silný mír. Pak přišel čas, kdy nudilo už číst cyklus, jímž bavil satyrický list. Nadšení nechodilo na ulice, bojovné vyšly z mody pohlednice. To byla doba počtů: sčítalo se všudy, zajatci, děla, kilometry půdy. Umlkl básník, promlouvala věda a uklidněný čtenář říkal: No tak teda vítězný silný mír! A teď je doba – ano, je a není. Jsou statistikou mnozí unaveni, leč neví dobře, čeho by se chytli. Budoucnost zajíc, jenž se koupí v pytli. Dieta zdravá, všeho moc však znaví. Už čtyry roky! Hindenburg nám praví: silný mír! Tichounko, ticho někdo jen si reptal, tichounko, ticho nejprve si šeptal, teď mluví nahlas, kdo si ústa vázal, 59 a teď se táže, kdo se neotázal, a ten, kdo čekal, je už nedočkavý. Dunaji, Sprévě jedno nejde z hlavy: Mír? 60
Básně v knize Poslední rok:
  1. TISÍC A JEDNA NOC V KRIMINÁLE
  2. APOSTROFA
  3. PROSLOV k představení českého dělnictva v Národním divadle 29. září 1917
  4. DÍTĚ
  5. ÚRYVEK
  6. SKLAD RAKVÍ
  7. PORTRÉT STARÉ GALERIE
  8. PORTRÉT SVĚTICE
  9. PAMÁTCE...
  10. DÁRCE S PRÁZDNOU RUKOU
  11. JINOCH, JENŽ SE USMÍVÁ
  12. TOUHA
  13. PÍSNIČKA O OSMAČTYŘICÁTÉM
  14. ZPĚV NOCI 1. KVĚTNA 1918
  15. NEŠLO TO LEHKO...
  16. PÍSNIČKA
  17. JAK JEDNOU VZPOMENEŠ –?
  18. NÁVRAT ZTRACENÝCH SYNŮ
  19. VARIANT
  20. CO JEDNOU DÁNO...
  21. UMDLENÝ, POLOVYSPALÝ...
  22. FRANCIE!
  23. ANONYMU
  24. FRAGMENT
  25. DRUHOVI
  26. INTERIEUR
  27. NÁRODNÍ
  28. ČTYŘI DOBY
  29. FRAGMENT
  30. PÍSEŇ NOCI 20. ŘÍJNA
  31. PÍSEŇ NOCI 29. ŘÍJNA
  32. VE DNECH PRAPORŮ...
  33. PÍSNIČKA 8. LISTOPADU
  34. OSMÝ LISTOPAD 1918
  35. EPITAF