PÍSEŇ NOCI 29. ŘÍJNA

PÍSEŇ NOCI 29. ŘÍJNA
Kokardy, jásot, na praporu prapor. Srdce se v dálku rozletí. Jak je to krásné překonati zápor a býti, růsti, stavěti! Leč, všichni vy, jichž srdce pýchou zhrdla, jež opíjí dne oslava: Poslyšte výkřik z básníkova hrdla. Boj teprve nám nastává! Boj se sebou, se všemi zlými pudy, se sobectvím, jež vede v sráz. Nezapomeňte na svých otců bludy, nezapomeňte běsů v nás! Vichřici strašnou ještě slyším skučet. Chraň, čeho’s nabyl, vlastní říš. Čas není, bratři, připravovat účet, jejž rodné zemi předložíš! Ne na svůj zájem, ale na budoucnost hleď v moři krve prolité. A nebude-li v srdci čistá vroucnost, jak uhájíme dobyté? Kokardy, jásot, na praporu prapor. Srdce se až až rozletí. Jak je to krásné, překonati zápor a býti, vésti, stavěti! 65 Leč, všichni vy, jichž srdce náhle zhrdla, jež opíjí dne oslava: Poslyšte výkřik z básníkova hrdla. Boj teprve nám nastává. 66