XII. Po cestách známých sám a sám

Karel Babánek

XII.
Po cestách známých sám a sám Po cestách známých sám a sám
 tak chodím tu a vzpomínám na jednu lásku z mladých let, kdy těšil ještě, těšil svět. Na jedny oči oddané, na tělo vášní zbodané. Na jednu noc si vzpomínám, kdy závidělo nebe nám! 16
Básně v knize Písně tuláka:
  1. I. Vsi, pole, lesy, věže měst,
  2. II. Jdu, nevím kam, jdu světem tím,
  3. III. Silnice bílá s řadou topolů,
  4. IV. Rozkvet bíle celý kraj,
  5. V. Kraj celý bíle rozkvetlý.
  6. VI. Kam pospíchám, a jaký cíl že mám?
  7. VII. Měsíc, ten tulák na nebi,
  8. VIII. Nad hlavou bílá vysoko,
  9. IX. Štěstí svoje hledat
  10. X. Zardělé vstalo slunce,
  11. XI. Proto jsem k vám nešel, byste žalovaly,
  12. XII. Po cestách známých sám a sám
  13. XIII. Šelestí listí na hrobech,
  14. XIV. Odešel milý do světa –
  15. XV. Potkal jsem děvčátko cestou včera,
  16. XVI. Darmo jsi přisel k nám,
  17. XVII. Večer je v horách – snivou hrou
  18. XVIII. Ji smutnou viděl jsem zase:
  19. XIX. Dešť od rána se řinul,
  20. XX. Noc tichá, letní,
  21. XXI. Tuláku, bratře, mlčelivý druhu,
  22. XXII. Já večer podle řeky šel –
  23. XXIII. Na rozcestích všude,
  24. XXIV. Tichá noc. Hospoda.
  25. XXV. Na zahradách pod spadalým listím
  26. XXVI. Ode vsi ke vsi, od města k městu
  27. XXVII. Je smutný večer, tesklivý –
  28. XXVIII. Daleká je cesta, stíny už se dlouží,
  29. XXIX. Radost v srdci, úsměv na tváři jsem míval,
  30. XXX. Jednoho dne bledá paní