Žalm Velkého Pátku

Žalm Velkého Pátku
Až bude ten lidstva Veliký Pátek, pak vezmu, Kriste, Tvůj veliký kříž, na němž jsi snímal hříchů všech tíž, a půjdu a zanesu velký ten kříž vysoko, na horu nejvyšší, nebi kde budeme nejbližší, vysoko, nad světa zmatek a vír, vysoko, věčný kde pokoj a mír, vysoko, odkud zřít na všechny strany, na východ, na západ, v půlnoc a jih, v tropický vášní žár, v polární sníh – vysoko, mezi nebem a zemí, aby byl viděn odvšad a všemi: tam bude státi můj Ukřižovaný! Hlasem pak velikým, by slyšel svět, zavolám v krvavé nížiny zpět: Vizte: zde Láska! Na kříži přibitá Láska! Největší oběť Velkého Pátku, největší oběť, co vůbec jest u všech těch lidstva podivných cest!... A vy tu oběť jste zamítli v zmatku! 31 A vy tu Lásku jste přibili v kříž! Ó, pochopte již! Rouhavě drahou jste šlapali krev, vzdorně jste na sebe volali hněv, hněv Boží a trest! Ó, proč, vy slepci blahoví, strašní, proč jen jste volali ve slepé vášni: „Krev jeho na nás a na naše syny!“ Vidíte teď ty následky viny? Vidíte krev, jež stále se řine odevšad, odvšad, ze všech stran, ze srdcí všech a ze všech ran, celé již potoky, celé již moře krve té slilo se v lidské hoře, v krvi té celý svět tone a hyne, v zoufalé zlobě vlastní krev střebe, v zoufalé zlobě – slituj se nebe – na kříž teď lidstvo přibíjí sebe!... Veliký Pátek! Lidstva to veliký Pátek, lidstvo kdy na kříž přibíjí sebe! Poslední omyl, poslední sen! Odplaty strašné strašlivý den! Pohleďte jen: Vysoko, vzhůru v oblacích výstražně hoří ve mracích Kříž,!Kříž! Pochopte již: Kdo ještě Kristův – utec se sem! 32 Potopa, hrozná potopa valí se v nešťastnou zem! Slyšíš, jak hučí ocean? Slyšíš, jak vyje huragan? Požáry, požáry se všech stran!... Země se chvěje v základech!... Odevšad hrůzné Zkázy dech!... Od sinných jezer děsný mrak zvedá se, roste do oblak... Soumrak se šíří... ve stínu noci valí se světem temnosti moci... Hodina bije dvanáctá! Otravných výparů plný je vzduch... Úžej a úžej svírá se kruh strašlivých výpočtů strašlivých zkáz!... Pane, kdo záplavě postaví hráz?... Pane, již poslední bortí se dům! Na nebi znaky tajemných run! Iniquitatis mysterium! Divými chámy zbořeny chrámy, znectěna posvátná místa! Na místě Krista Satan již staví si trůn! Ve třesku mitrailleuse, bomb hrůzně lká vražděných ston! – Pane, zas doba katakomb?... Nebo snad věků již skon?!... Na nebi znaky tajemných run... Na zemi Satan staví si trůn – – – – – – – – – – – – 33 Kriste! Děsné jsou výpočty lidí, děsné těch výpočtů perspektivy! Však, Pane, co Ty chceš, to jen se stane! Tvoje je moc i činiti divy – Ty změniti můžeš i ty perspektivy! Co Ty chceš, to jen se stane!... A Tvoje i láska a Tvé je smilování!... A hlava Tvá svatá plna dobroty s kříže se sklání... A ruce Tvé rozpjaty – svět celý jak objat by chtěly! A oči Tvé jasné – ty daleko vidí, daleko, dále než oči lidí, daleko, dále – za ty perspektivy – a mohou divy! Co Ty chceš, to jen se stane! Pane, Tvoje je moc, Tvoje je láska, Tvoje je smilování – smiluj se nad námi!... – – – – – – – – – – 34