37. O Tůvorovi.

Jan Karafiát

37. O Tůvorovi.
Ó, však že on trefí domů, Vece zpitý Tůvora, A již přes les ode stromu Pracně k stromu vrávorá. A vždyť hvězdy, měsíc, slunce Na to prý jsou stvořeny, Aby v lese bylo vidět Pařezy a kořeny. Povídá si, když tu náhle Mrákota jej zachvátí, A v den bílý, jak jest dlouhý, Přes pařez jej vyvrátí. Usneť, a spí kterous chvíli, Až pak prudkou kadencí Ukončí, a před ním stojí Obrovští dva mravenci. Zuby jejich hrozné kleště, Nohy silné sochory, A hned se s ním rozhněvaně Takto dadí v hovory: 66 ,Tak ty už zas tady ležíš, Nestydatý pastucho? Počkej, dnes ti posvítíme, Napíšem i za ucho.‘ Tůvora tu sebou hodí, Chtě se dostat na nohy, Marně však, neb jen se svalí Do opačné polohy. A ti obři za nohy ho Jak smyk v lese uchopí, Přes kmen pak i kámen vlekou Na kraj srázné příkopy. „Pánové,“ rád by on řekl, „Prosím, mějte strpení,“ Jazyk však jest pokažený, Smyslové pak zmatení. Už, už zdá se v peklo letět, Aneb kamkam, on sám neví, Když se v čas, tak právě ještě, Žena před ním objeví. ,O má zlatá Majdaleno, Honem se chop sochoru, A zabí tu u mých nohou Některou tu potvoru.‘ 67 Ale ona, sepnouc ruce, Začne nad ním naříkat: ,Ach, ty můj, ty –‘ a nemůže Pravý najít predikát. ,Vždyť ty ležíš v mraveništi, A máš hmyz i v pačesu, Honem vstávej, já jej s tebe Smetu a i vytřesu.‘ Doma lehne, a spí dlouze, Chvílkou se i ohání, A když vstal, nu, co myslíte? Začal činit pokání? Chyba lávky. Týž den bylo V krčmě slyšet Tůvoru Vyprávět svou historii V nejskvělejším humoru. Proto říkám: Do ožralce Hrom buď aby udeřil, Má-li přestat, aneb aby, Jak já káži, uvěřil. 68
Básně v knize Písničky svobodného (in Broučkova pozůstalost):
  1. 1. Pokus.
  2. 2. Já, já hrám si na školáka.
  3. 3. Bez románů.
  4. 4. Mně tu těsno.
  5. 5. Kantovi.
  6. 6. Fichtovi.
  7. 7. Heglovi.
  8. 8. Lessingovi.
  9. 9. Při odchodu ze škol.
  10. 10. Na smetnisku.
  11. 11. Plavba.
  12. 12. Nevím kady.
  13. 13. Těžká víčka zavřete se.
  14. 14. Obcházka.
  15. 15. Studánka.
  16. 16. Já jí neznám.
  17. 17. Jenom třísně.
  18. 18. Křivá stezka.
  19. 19. Poďte žít.
  20. 20. Pomoc jenom u Boha.
  21. 21. Ať trhá růže.
  22. 22. Není rady proti Hospodinu.
  23. 23. Kalif Hasan.
  24. 24. Česká nátura.
  25. 25. Ještě jednou.
  26. 26. Ó už ne tak.
  27. 27. Historie o hrnčíři.
  28. 28. Vzpomínka.
  29. 29. Bez dalších frází.
  30. 30. Poslední loupež.
  31. 31. Ne tak, prosím.
  32. 32. Plný tu čas posud není.
  33. 33. Broučkova píseň.
  34. 34. Čím předejdu Hospodina?
  35. 35. Prvý z jara zefír vane.
  36. 36. Episoda z pekla.
  37. 37. O Tůvorovi.
  38. 38. Na člověka, neví se, co zlého čeká.
  39. 39. Člověk jsem, a člověk budu.
  40. 40. Proces.
  41. 41. Valašská.
  42. 42. l cikáni byli krásní.
  43. 43. Hospodin jest pomoc má.
  44. 44. Švehol v zemi daleké.
  45. 45. Naděje.
  46. 46. Svadební cesta starého Čecha.
  47. 47. Za jedináčkem.
  48. 48. Pamatujte si to, bratři.
  49. 49. Dejte, dejte brky dobré.
  50. Žáčkovi.
  51. Poctivě.
  52. Broučkovi.
  53. Já pohrdám.
  54. Ztracená varta.
  55. I proč bys nečekal.
  56. Tak raděj ne.
  57. Studánka.
  58. Co to bylo.
  59. Vyhnu raděj.
  60. Slavíček.
  61. Tať je mi pomsta libá.
  62. V tom já se kochám.