HODINY

Miroslav Rutte

HODINY
Uprostřed rukou mých, jež touha rozevřela, dvě šťastná vahadla šťastného mého těla, nad mýma nohama, jež krokem dálky měří a jimž se tíha má tak bezstarostně svěří, uprostřed těla rozkvetly mé sny, života mého sluneční hodiny. Uprostřed vesmíru, jejž obejmou mé oči se země kvetoucí, jež z temnot v den se točí, uprostřed hlasů všech, jež jako těžké vlny v mé nitro vrhá svět a jež jsou touhy plny, uprostřed hvězd a noci nesmírné čas lásky tiše bije srdce mé. 18