ODPOVĚĎ.

Bohuslav Knoesl

ODPOVĚĎ.
Na svoje nesmělé a tiché zavolání já ještě tišeji jak byl bych slyšel znít: Jsem tvého hlasu stín, tvých smutků zhasínání, jsem vydechnutý zvuk, jenž vyznít má a mřít. Než rozplynu se v nic po vzduchu modré pláni, já s tebou, tvůrcem svým, se chci jen rozloučit a blednoucí jak sen matného vzpomínání ve zapomnění tmu se marně zdráhá jít, tak stejně slábnoucí a vychvěné mé znění v pozdravu diskretním a plném roztoužení se spěchá naposled zachytit ve skalách. Část tebe sama jsem, jež na sebe se dívá a v mření ozvuků svůj sladký smutek skrývá, jsem zvolna, nerado se loučící tvé: „Ach!“ 20
Básně v knize Ozvěny a nápěvy:
  1. RHAPSODIE DOBRÉMU GENIU KRÁSY.
  2. KOUZLO PERLETI.
  3. NA BAKCHANTKU OZDOBENOU RÉVOU.
  4. SONET ROMANTICKÝ.
  5. NÁVŠTĚVA MUSY.
  6. SONET.
  7. SPLNĚNÍ.
  8. ÚSMĚVNÉ OKAMŽIKY.
  9. NAD VODOPÁDEM.
  10. SEN.
  11. OTÁZKA.
  12. ODPOVĚĎ.
  13. INTERMEZZO.
  14. FlNALE.
  15. MRTVÝM VYŠEHRADU.
  16. MYTHUS.
  17. ODCHOD PĚVCŮ
  18. ZA PRCHLÝM MLÁDÍM
  19. PODZIMNÍ
  20. NOKTURNO.
  21. IMPROVISACE.
  22. V DOBĚ BOJŮ.
  23. SLOKY.
  24. NA ROZHRANÍ DOB.
  25. MUSE.