SVÉ PÍSNI.

SVÉ PÍSNI.
Když jsi se náhle zrodila ve mně neočekávaná, líbezná, krásná, já – ne tvůrce tvůj, jen zrcadlo skromné, v němž shlíží se věčnosti úsměv – jsem překvapen touto milostí velkou se zahleděl do tvé spanilé tváře a miloval tě jako své dítě. Však vyslovit, co nevysloveno bylo mou silou, mým nejvyšším vzletem tíhnoucím k hvězdám, před čím jsem poklekal v tichu své duše a neodvážil se s krásy té snů závoj strhnout, to vyslovit, to v plen dáti všednímu světu, v němž nízkost valí své bahnité proudy, na jejichž březích posměch a lhostejnost bydlí – ach, k tomu neměl jsem síly. A přece jsem toužil, by od srdce k srdci má píseň se nesla a majetkem jejich se stala, by rhytmem svým v nich příbuzný vzbudila pohyb 65 a v spolucítících stejné rozezvučela tóny. Však nebyla orlem, spíš jenom motýlem hravým, jenž schvácen nálady rozmarným vánkem, od růží k astrám snivě se houpá, jsa příliš lehký, než aby myšlénky tíhu kams’ k nebi, před oči všech dovedl povznést. Než mlčet já nedoved’ a pustil svou píseň do žití mnohotvárného, širého vřenívření, a toužím jen po tom, by se mi vrátila nazpět až na meči zlomeném jí bude lze spočinout jednou, jejž v bitvě zlomil jsem pro víru prostou té platící kráse, jež Ji – mou zrodila píseň. 66 OBSAH.
Strana Sloky úvodní5 Sloky erotické7 Útěcha8 Bouřlivým srdcím9 Květiny11 Sfinx13 Oblaka14 Ještě oblaka15 Illuse16 Na citát z Goetha17 Sonet19 Touha20 Kuplet Pierota22 Notturno24 Bibelot26 Duha27 Sonet29 Řeka apokalyptická30 Pierot extemporuje32 Orlům zmizevším v dálce34 Pohoda35 Reflexe nad zřícenou campanillou37 Sonet o plži a Pegasu39 Lehká variace na totéž thema40 Nápis na skálu růžemi obrostlou41 [67] Strana Na Manon Lescaut42 Reflexe44 Píseň46 Sonet47 Jednotvárná melodie48 Nálada50 Sobě51 Ostatním52 Melancholie53 Řeka snů a srdce básníkovo54 Chmurný sen55 Hudba večera57 Carpe diem...!58 ***59 Víra60 Babí léto61 Podzimní motivek62 Snílků los63 Hra života64 Své písni65
E: jf; 2005 [68]