SEN.

Viktor Dyk

SEN.
I. I.
 Vyšli jsme do rána. V plné zbroji, nesli jsme mladost a sílu svoji. Spí pole, spí světy – ku předu jen! Zvuk naší polnice zaplaší sen. Ku předu jen! Vyšli jsme, zpiti sny. Cesta se motá do dálek, do jara, do života. Červánky rdí se jako krev, ku předu volá nás láska a hněv, starý náš hněv. Vyšli jsme v úsvitu. Řinčela zbraň. Helmy se blýskaly, zpívala pláň, zvuk naší polnice nesl se v dál, kůň náš se vzpínal a východ plál, ku předu volala láska a hněv, červánky rděly se jako krev... 165 II. II.
 Všichni tu padli a ty jsi živ. Jediný živ! Polnice nezní, kůň mrtev kles, helma je v prachu, mluví jen děs – Všichni tu padli a ty jsi živ. Jediný živ! Raněn a zkrvácen plazíš se v před. Mrtvolo, což kdybych trochu tě zved’, jedenkrát zved’? Noc houstne. Mrtvolo, nespi tak tiše, mrtvolo, slova bys nechtěla říc’? Vábivou vůní květ ještě dýše. Plod ještě zraje v domova líše. Co jsme to chtěli v mladé své pýše? Všechno? Ne, my chtěli víc! Plazím se, zkrvácen, přes pole od mrtvoly k mrtvole. Povídky vyprávím: že boj byl krutý, že naše trofeje nedotknuty, že boj byl vášnivý, že řídly řady, šik náš se tříštil, krev tekla všady – – Mrtvoly hledí v noc šerou s ledovou nedůvěrou. Mrtvoly hledí vstříc tmám. Povídky vyprávím. Že boj byl krutý, že naše trofeje nedotknuty, jen já zbyl sám – – Raněn a zkrvácen plazím se polem, povídky vyprávím mrtvolám kolem. Zrak jejich sklenný nehledí lidsky a já se usmívám sarkasticky: 166 Všichni jste zchladli, já planu jak dřív. Všichni jste padli, já zůstal živ, živ, abych umíral. Nikdo nám prapor nevyrval! Mrtvolo, zvednu tě trochu jen, umírající zkrvácen. Boj dobojován, končí skvěle. My odrazili nepřítele. Ku předu volala láska a hněv. Co na tom, tekla-li naše krev? Mrtvolo, polnici slábnoucím dechem rozechvím ještě posledním echem – Mrtvolo, svítá v obzoru! Za námi přijdou zas bojovníci. Úkol náš vykonán. S úsměvem v líci – leží mrtvý i umírající ve stínu svého praporu... 1905.
167 OBSAH:
I.
Dětství velikého muže5 Poučná píseň pro mládence a panny, zvláště pro Mithridata7 Fantastická povídka11 Pozvání k předplacení15 Fragment z „Dona Quijota v Čechách“18 Dopis22 ***26 Píseň poetova28 Quo-Usque zpívá30 Píseň o memoirech33 Pád dekadence35 ***37 „Gerda“39 Legenda40 Olymp43 Ostruhy44 Sen dramatikův45 Epitafy47 Scény „Z české Komedie“ I. Scéna z předsíně54 II. Scéna redakční58 [169] Kuplet didaktický62 Píseň lovců64 Waterloo66 Jen jedenkrát jsem giroval75 Jiná píseň pro mládence a panny a jich srdce77 MUDr...79 Richard Prinn80 Tragická píseň o romanopisci82 Píseň retrospektivní84 Slavnostní scéna85 Dvě písně z „Episody Tacitovy“92 Kandidatura95 Pan poslanec97 Epigramy99 Sonet apostrofa101 Motiv historický102 Jednomu z mnohých104 „Poslední, dítě mé, píšu ti list“106 Kapitola z konkretní logiky108 Replikou (Prof. T. G. Masarykovi)111
Intermezzo: Noční elegie115 Tomu, jenž mne nazval Thers temThersitem119
II.
Prolog „Dona Quijota v Čechách“125 Prosinec r. 1897127 Jubilejní128 Zpíváme si, hvízdáme si129 A klidno vše130 Slova noční131 Sen sentimentálního Voltairiána137 Epigram138 Země Chelčického, 14...139 Píseň z Montblancu (V.) (J. Glücklichovi)141 Česká ukolébavka145 [170] Vánoční147 Krkavec čeká v důvěře148 ***150
Silhouetty: Dvě silhouetty I. (Březen 1891)152 II. (Leden 1905)153 Rodinná historie155 Parnasistní romance157 Dojem160 Zjev162 Rudý prapor163 Dobří lidé163
Epilog: Sen165
E: sf; 2004 [171]
Básně v knize Satiry a sarkasmy:
  1. DĚTSTVÍ VELKÉHO MUŽE
  2. POUČNÁ PÍSEŇ PRO MLÁDENCE A PANNY, ZVLÁŠTĚ PRO MITHRIDATA.
  3. FANTASTICKÁ POVÍDKA.
  4. POZVÁNÍ K PŘEDPLACENÍ.
  5. FRAGMENT Z „DONA QUIJOTA V ČECHÁCH“.
  6. DOPIS.
  7. ***
  8. PÍSEŇ POETOVA.
  9. QUO – USQUE ZPÍVÁ:
  10. PÍSEŇ O MEMOIRECH.
  11. PÁD DEKADENCE.
  12. ***
  13. „GERDA“.
  14. LEGENDA.
  15. OLYMP.
  16. OSTRUHY.
  17. SEN DRAMATIKŮV.
  18. I.
  19. II.
  20. III.
  21. IV.
  22. V.
  23. VI.
  24. VII.
  25. VIII.
  26. IX.
  27. X.
  28. XI. F. V. KREJČÍ.
  29. XII.
  30. XIII.
  31. XIV.
  32. XV.
  33. XVI.
  34. XVII.
  35. XVIII.
  36. XIX.
  37. XX.
  38. XXI.
  39. XXII. J. K. ŠLEJHAR.
  40. XXIII. M. MARTEN.
  41. I. SCÉNA V PŘEDSÍNI.
  42. II. SCÉNA REDAKČNÍ.
  43. III.
  44. KUPLET DIDAKTICKÝ.
  45. PÍSEŇ LOVCŮ.
  46. WATERLOO.
  47. JEN JEDNKRÁT JSEM GIROVAL.
  48. JINÁ PÍSEŇ PRO MLÁDENCE A PANNY A JICH SRDCE.
  49. MUDr...
  50. RICHARD PRINN.
  51. TRAGICKÁ PÍSEŇ O ROMANOPISCI, KTERÉHO, AČ NEVŠEDNÍ MRAVNOSTÍ OPLÝVAL, NICMÉNĚ NIKDO PŘEČÍSTI NEMOHL.
  52. PÍSEŇ REPTROSPEKTIVNÍ.
  53. SLAVNOSTNÍ* SCÉNA.
  54. I.
  55. II.
  56. KANDIDATURA.
  57. PAN POSLANEC.
  58. SUBJEKTIVISMUS.
  59. „OTEC KONDELÍK.“
  60. HLOUPÝ HONZA.
  61. K SITUACI – –
  62. POVZDECH.
  63. SONET APOSTROFA.
  64. MOTIV HISTORICKÝ.
  65. JEDNOMU Z MNOHÝCH.
  66. „POSLEDNÍ, DÍTĚ MÉ, PÍŠU TI LIST.“
  67. KAPITOLA Z KONKRETNÍ LOGIKY.
  68. REPLIKOU.
  69. NOČNÍ ELEGIE.
  70. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM.
  71. PROLOG „DONA QUIJOTA V ČECHÁCH“.
  72. PROSINEC 1897.
  73. JUBILEJNÍ.
  74. ZPÍVÁME SI, HVÍZDÁME SI...
  75. A KLIDNO VŠE.
  76. SLOVA NOČNÍ.
  77. SEN SENTIMENTÁLNÍHO VOLTAIRIÁNA.
  78. EPIGRAM.
  79. ZEMĚ CHELČICKÉHO, 14...
  80. PÍSEŇ Z MONTBLANCU (V.)
  81. ČESKÁ UKOLÉBAVKA.
  82. VÁNOČNÍ.
  83. KRKAVEC ČEKÁ V DŮVĚŘE.
  84. ***
  85. I. (Březen 1891.)
  86. II. (Leden 1905.)
  87. RODINNÁ HISTORIE.
  88. PARNASISTNÍ ROMANCE.
  89. DOJEM.
  90. ZJEV.
  91. RUDÝ PRAPOR.
  92. DOBŘÍ LIDÉ.
  93. SEN.