NA PÍSČITÉM BŘEHU.

Jan Spáčil-Žeranovský

NA PÍSČITÉM BŘEHU.
Kdys v parném letě puzen myšlenkami jsem zbloudil k řečišti. V něm potok malý, jejž z jedné strany skály lemovalylemovaly, co z druhé v písku posády se vpíjel a jako slzí proud mdle v dálku míjel. Kol mrtvé ticho. Poledne duch právě své tiché kroky zvadlé vtiskal trávě, pták mlčel v keři, brouk dlel v trávě tichý i vodník ztajil rozmarné své smíchy, jen slunce žáry praly v skalní stěny, v to zněl zas řeky vzlykot utajený. Já kráčel po břehu a v horkém písku co spatřil jsem? Na plochém břehu v blízku tam dítě sedělo. Žár slunce žhavýžhavý, tak zdálo se, se netkne jeho hlavy. Zrak jeho dychtivý jen těkal kolem po žhoucím břehu a po písku holém, jsa slunce klamnou hrou jen lákán stále, jež v písku ležící oblázky malé svou září měnilo mu v drahokamy. To dítě neznalo, že zrak je mámí, 68 vždy rychlým krokem k místu pospíchalo, kde kámen zářil, až zas v klamu stálo; však zrak, jenž znova slunce svitem mámen, upírá jenom; nový zářný kámen jej upoutá, zas za ním v dálku běží, a před ním znova drsný křemen leží. Však dítě zlatá zrna hledající, ač vždy zklamáno, nedalo si říci a doufalo, že aspoň zrnko zlata dá do večera řeka přebohatá. Však marná práce! Den se ve tmu ztratil a hošík zklamaný se domů vrátil. Já ptal se cestou: Milé moje dítě, rci, zářná zrnka proč tak lákají tě? Víš dobře teď, že snaha tvoje marna, víš, že to zrno, jež plá v blescích parna, jen křemen jest, ne záře démantová. „Nuž zítra – dí mi – začnu hledat znova!“ *** Ó, člověče, tys děckem mojí báje, s nímž osud s tebou jenom sobě hraje, a řeka, v níž ti žhavé slunce svítí, toť tvoje smutné, opuštěné žití, 69 ta lesklá zrna – tužby tvé a přání, jich dojdeš-li, jen trpkostí tě raní. Však tobě v žití není ani přáno jak děcku tomu doufat v nové ráno; jak rád bys hledal, jak rád začal znova, tu přijde smrt a v temný hrob tě schová. 70
Básně v knize Výše a propasti:
  1. BYL VEČER V DUBNU...
  2. VÍŠ?
  3. VY STÁLA JSTE NA ROHU ULICE...
  4. V HOŘÍCÍM KEŘI.
  5. MÉ VEČERY.
  6. KDYŽ VIDÍM TĚ KRÁČET JAK SVĚTICI.
  7. SNAD AŽ BUDU VE HLOUBI ZEMĚ SPÁT...
  8. ODPOVĚĎ.
  9. VZPOMÍNKY.
  10. A PŘECE....
  11. U NÁS DOMA.
  12. DOMŮ.
  13. STÍN.
  14. KDE MI PŘÍSAHALA VĚČNOU LÁSKU...
  15. LUX IN TENEBRIS.
  16. OPUŠTĚNÉ OKNO.
  17. ROZLOUČENÍ.
  18. POSLEDNÍ ZJEV.
  19. PROČ?
  20. NOVÉ LÁSCE.
  21. PANÍ MARII L.
  22. TŘI KRÁLOVÉ.
  23. NEDĚLE.
  24. HOŘÍCÍ ZEMĚ.
  25. JEŽÍŠŮV VJEZD DO JERUSALEMA.
  26. NA GOLGOTU.
  27. GOLGOTA SRDCE.
  28. SVÍCE.
  29. VELKOMĚSTSKÁ SKIZZA.
  30. POLSCE.
  31. POSLEDNÍ ALLELUJA!
  32. DOKONÁNO JEST!
  33. JEŽÍŠ DO EMAUS JDOUCÍ.
  34. SOUD KRISTŮV.
  35. VELIKONOCE.
  36. TURGENĚV.
  37. MAXŮV KRISTUS.
  38. JSOU V DUŠI MUŽE...
  39. JÍZDOU MORAVSKÝM POLEM.
  40. ROMEO A JULIE.
  41. NA PÍSČITÉM BŘEHU.
  42. SAMI DOMA.
  43. U OBĚDA.
  44. JARO NA FAŘE.
  45. PAN HRABĚ.
  46. Z PASSIONÁLU MÉHO STRÝCE JOSEFA.
  47. PRVNÍ JARO.
  48. VEČER V PODLETÍ.
  49. ZPĚV OBILÍ.
  50. JITRO.
  51. LETNÍ POLEDNE.
  52. HASTRMAN.
  53. STRNIŠTĚ.
  54. PODZIM NA HANÉ.
  55. PODZIMNÍ SKIZZA.
  56. VRBY.
  57. NEBE I ZEMĚ.
  58. MAGA.
  59. STRÝC „ZE STARÉ KAPITOLY“.
  60. BÁJ Z PRAVĚKU.
  61. LIST HANÁKŮM.
  62. JEŽÍŠ U DCERY JAIROVY.
  63. OBRAZ.