JARO NA FAŘE.

Jan Spáčil-Žeranovský

JARO NA FAŘE.
Hle, farský plot! Tam bez již kvete mladý a něžnou zelení se směje z latí, svah z fary, hle, již pampelišky zlatí, v to pupence sem voní ze zahrady. Vždyť na faře je jaro jako všady! Pan farář vznícen sluncem rychle zkrátí svůj breviář a v zahradě se ztratí, kde nad záhony vrabci vedou svády. I mladý kaplan vyšel s bledou tváří ven před faru a tmavým okem dívá se v modrý vzduch, jenž kmitá v slunce záři. Ó, blaho jara, jež mu z dáli kývá! On slyší – ani tam se vrabci sváří – jak skřivan výš o věčné lásce zpívá. 75

Kniha Výše a propasti (1909)
Autor Jan Spáčil-Žeranovský