STRNIŠTĚ.

Jan Spáčil-Žeranovský

STRNIŠTĚ.
Kam hlédneš, všude strniště se ježí, řep, brambor zelení jsouc kostkované, je profukují suše větry plané a myší cestičky v něm v různo běží. Kde nejtvrději, truskavec se plazí, krt v skladě vyryl černou hlínu všady, kde mandel stál, zas klíčí porost mladý, a v zaoraném hrách zelený vzchází. Zde plytký žlab jest právě v lánu půli, kam vítr plachý nedolehne zcela, tam pohozené povříslo se bělá a pod ním s tichou křepelka se tulí. 93