FINALE

Jiří Mahen

FINALE
Sklon tvojí hlavy – Lze se ještě modlit, lze ještě prosit s pláčem ve tváři? Je venku krásně, nebe rozjásané, – do našich oken slunce nezáří... Tvé zhaslé oči! – Ani výčitky již nelze v nich čísti, ani prokletí. Kouř k zemi stlačen po hrudách se plazí, jsou marny – marny všechny oběti... Tvé chladné ruce – nervosní a slabé necítí soucit krve zjitřené, necítí slzy, které bolest divá v zamžené oči v pláči vyžene – Dohráno – konec – Nezazní tu nikdy radostné štkání – výkřik zoufalý? Lze v soucitu jen vyčísti už kletbu – tu strašnou kletbu: Co jsme čekali? – 14